Sídlo klanu Kuga

Natsuki

Sluníčko moje, to není tím, že bych ti nevěřila, povzdechla jsem si nešťastně. Já zbožňuji,když se mě dotýkáš a to je ten problém, mám co dělat abych nevyváděla, jen když mě políbíš do dlaně, nedovedu si představit, kdyby si udělal něco víc. Políbila jsem ho. Naproti tomu,když otlapkávám já tebe, je to taky příjemné a pro mě bez problémů. Opřela jsem se o něj čelem. Asi ti to nedokážu pořádně vysvětlit. Sama jsem ze svých pocitů dost zmatená. Už vůbec nevím co chci.

No asi nie... povedal a pobozkal ju. A čo pri to prežívaš? Je to dobré alebo zlé? opýtal sa zvedavo. A čo takto sa neriadiť pocitmi ale srdcom....

Natsuki

Nedělej že nevidíš, že se mi líbí každý tvůj dotek, dokonce každý pohled, otřela jsem si tvář o tu jeho. Nemůžu se řídit srdcem sluníčko, dovolila bych ti všechno a na to nejsem připravená.

Trel som si svoju tvár o Natsukinu. Nikdy nevieš kým neskúsiš.... ja viem ja viem aj ja ťa mám rád pri sebe....

Natsuki

Hmmm, tak dobře. Chvíli jsem sbírala odvahu, zkusíme to, usmála jsem se nejistě. Ale mám podmínku, vlastně víc než jednu. Za prvé se půjdeš převlíct s toho mokrýho , usmála jsem se nesměle, za druhé jdeme ke mě, už takhle nás tu mohl někdo přepadnout a za třetí řekneš mi co chceš udělat než to uděláš. Docela jsem zrudla. Souhlasíš?

Nemusíme to siliť pokiaľ nechceš... začal sa vykrúcať Ale prezliecť sa ísť môžem...

Natsuki

Jak chceš, povzdechla jsem si a slezla z něj, aby se mohl jít převlíct. Pak jsem došla ke knihovně a vytáhla si knížku. Sedla jsem si do křesla a otevřela si ji. Nechtělo se mi číst, ale cítila jsem se odstrčená. Snažila jsem se, ale zase něco dělám špatně. Jsem prostě hloupá. Otevřela jsem si knížku a koukala do ní.

Prišiel som k nej a kľakol som si ku kreslu. Povedala si že ma máš rada a že si necháš aj urobiť čo ti vadí len aby som sa ja netrápil. A ja tiež nechcem aby si robila niečo na čo sa ešte necítiš len kvôli mne... rukou jej prešiel po brušku...

Natsuki

Proto jsem chtěla, aby si mi řekl, co chceš udělat, abych to řekla jestli to zvládnu nebo ne, protože už vím jak se cítíš, když tě pořád odstrkuju od sebe, protože ty už si mě odstrčil dneska dvakrát a dost to bolí. Pohladila jsem ho po tváři. Prostě to teď teda necháme být, ano? Běž se převlíct, ať mi neonemocníš, usmála jsem se na něj a sklopila pohled ke knize.

Tak prepáč tak som to nemyslel moja ruka jej krúžila po brušku a pokračoval som ďalej. Hlavu som si položil na ňu a hľadel nie do jej tváre ale na knižku ktorú mala pred sebou. Nechcem aby sme boli taký že ja ti poviem toto môžeš a toto nie. Jednoducho chcem aby sme boli prirodzení... lepšie by bolo skôr kebyže mi povieš pokiaľ môžem ísť a potiaľ by som max. išiel.

Natsuki

Nemůžu ti říct něco, co nevím. Povzdechla jsem si. Nechci, aby si to špatně pochopil, nezlobím se nebo tak něco, jen potřebuju být chvilku sama. Abych se s toho mohla nějak otřepat. Tak mě prosím chvilku nech.Pohladila jsem ho po tváři.

No asi to je dobrý nápad asi nám to prospeje obom. postavil som sa a zohol sa k nej. Dal som jej pusu a odkráčal tam kde boli povešané moje veci a vzal som si tričko. A meč z izby. Do večere prídem...snáď. povedal som sa, otvoril dvere a vyšiel pred dom. Nebo bolo zatiahnuté viac ako obvykle a začalo pršať Hmly bolo ako obvykle a ja som sa rozhodol si ísť zabehať. Rozbehol som sa a zároveň som vytváral hmlu. Takto som zároveň cvičil ako fyzičku tak aj chakru... (Presun)

Natsuki

Zlobí se, zase jsme to pokazila, povzdechla jsem si , když Ataru odešel. Zavřela jsem knížku a položila ji na zem. Stočila jsem se do křesla a přemýšlela jsem o tom, co dělám špatně. Nakonec jsem usnula.

Prišiel som k domu a zastavil sa pred dverami. Kvety v ruke, v taške zmzka a vo vrecku darček. Skontroloval som to všetko ešte pár krát. Keď som si bol istý vošiel som potichu dnu. Išiel som k Natsuki a videl že spí. Kvety som dal do vázy na stolíku v obývačke, zmrzku som hodil do mrazničky a vrátil som sa späť k nej. Dal som jej pusu a zakryl ju dekou. Následne som sa vybral svoje usušené veci si poukladať pekne na kôpku do izby kde sme mali veci.

Natsuki

Spala jsem dlouho a probudila se celá ztuhlá. Pomalu jsem se postavila na nohy a protáhla se. Všimla jsem si deky. Ataru je zpátky? Koukla jsem se do kuchyně, koupelny i do sušárny. Asi bude nahoře. Vyběhla jsem po schodech nahoru. Zamířila jsem k sobě do pokoje. Tam nebyl, tak jsem nakoukla vedle. Ahoj, řekla jsem a objala ho.

Ahoj prespala si sa? opýtal som sa a dal jej pusu Mám pre teba prekvapenie...

Natsuki

Všechno mě bolí, měla jsem si lehnout pořádně. Opřela jsem se o něj. Nepotřebuji překvapení, stačíš mi ty. Odtáhla jsem se abych mu mohla dát pusu.

Ale ja chcem prekvapenia pre teba.... mám pre teba darček. povedal som a zamyslel som sa Noo ale najprv bude zmrzlina. Neviem akú máSˇrada tak som kúpil viac chutí aby si si mohla vybrať...

Natsuki

Nejradši mám pistáciovou, zasmála jsem se, počkej, ty si mi koupil zmrzlinu? Dala jsem mu pusu, jsi sladký.

Nie ja to ty pusu som jej oplatil Noo kúpil a pistáciová tam je a ešte asi štyri ďalšie... zasmial som sa

Natsuki

Mám dilema, mám chuť na tu zmrzlinu, ale nechce se mi hýbat, protože mě bolí celý tělo. Už nebudu spávat na křesle, zasmála jsem se.

Tak tu dilemu napravím. chytil som Natsuki a behom chvíle som ju držal v náručí. Tak a teraz do kuchyne alebo sa bude zmrzka podávať v posteli alebo na gauči?

Natsuki

To záleží na tobě, je to tvoje zmrzlina, usmála jsem se. Dala jsem mu ruce kolem krku. Odnes si mě kam chceš.

Nie.. nie teraz je to tvoja zmrzlina zakrútil som hlavou a išiel som pomaly do obývačky Takže najprv zmrzka na gauči a následne postel z darčekom...môže byť?

Natsuki

Jasný sluníčko, jak chceš, usmála jsem se. Ale já nevím, přijde mi to nefér, že já pro tebe nic nemám.