Nemocnice Aliance

Alianční nemocnice pro Konohu, Kumo, Tsuki a Soru. Přesun z těchto vesnic zabírá 15 minut (10 minut na dopravním prostředku). Z ostatních oblastí trvá přesun klasických 25 minut. Jedná se o společné území, proto obranu této oblasti zajišťují všechny vesnice v Alianci.

...



Zde se ošetřují a zotavují pacienti. Také zde probíhá trénink všech mediků z Aliance.

dorazila jsem do vesnice ukázala jim svou propustku do všech vesnice v zemi a ukázala jsem jim svůj speciální tým
"potřebuju prostor pro prohlídku nemocného člověka. Nejlépe něco jako operační sál, by byl v pořádku, pokud máte nějaký volný, oblečení po mě a můj tým, základní potřeby a dohled během určování diagnozi. Stačí tři čtyři ANBU před sál, všechno jasné? Pohyb!" zavelela jsem a šla se připravit

Dolétli jsem před nemocnici. Otočil jsem se na Ayame a naznačil, ať jde za mnou. Já mezitím vzal zahalené tělo a vkročil do nemocnice. Naštěstí tu byl celkem klid, takže si nás skoro nikdo nevšiml. U jednoho pokoje jsem zahlídl nějaké Anbu, takže jsem šel tam. Otevřel jsem dveře a uviděl Crystal. ,,Dobrá, tady je." Položil jsem Reinu na postel a udělal pár kroků dozadu. ,,Můžete začít a až bude schopná mluvit, tak mě prosím zavolejte. Budu na chodbě."

Přilétl jsem kousek za nimi a seskočil z jílového ptáka,který se pak změnšil na minimum a skončil v mé dlani.Vešel jsem dovnitř a sledoval celou dobu Seita.Vkročil jsem do pokoje a sledoval Reinu.Po chvilce jsem se odebral na chodbu a opřel se o netrpělivě zeď.

Opřela jsem se o zeď na chodbě a pak jsem se svezla na zem, až jsem se posadila do tureckého sedu. Bylo mi jedno, co si kdokoliv pomyslí, až mě tu uvidí sedět na zemi.
Tenshi si lehl vedle mě a položil mi hlavu do klína, takže jsem se mohla prsty lehce probírat jeho srstí, zatímco Shi pochodovala po chodbě tam a sem, mračila se a strašila nevinné pacienty i doktory.

"jistě pane." kývla jsem luskla prsty a zavřeli dveře. přešla jsem ke stolu na kterém tělo leželo , poznávala jsem jí, měla jsem jí na starost, když za mnou přišla s chřipkou. Vypadala jinak, byla pobledlá, propadlé tváře, tmavo pod očima, vzala jsem jí za zápěstí a měřila pulz.....bez výsledku. Kývla jsem na jednoho medika a ten začal zapisovat vše co jsem mu diktovala co se týkalo vnějšího vzhledu. Zaposlouhclaa jsem se jestli srdce nebo jestli trochu dýchá. Nic.
"To se mi nelíbí." prohlédla jsem si tu ránu. byla zasažena tak, aby nemohla mluvit, ale to smrt způsobit nemohlo.
"Dobře pojĎte zpravíme, tu ránu." zavelela jsem tým se kolem mě seběhl, byla to vcelku rychlá práce, neměli jsme problémy s odsáváním. Zkoušela jsem dát dohromady zpět ty hlasivky, ale k tomu budu pak potřebovat Nefrit. Zašili jsme ránu a já jí pak pomocí chakry zcela odstranila.
"Tohle by mělo být v pořádku." umyla jsem se a vyšla ven, kde byl Seito. Přišla jsem k němu

„Ehm...“ odkašlala jsem si a neměla jsem daleko k tomu, abych se přihlásila zvednutou rukou, jako ve škole. Nakonec jsem se přece jenom postavila a urovnala si plášť.
„Takže...co jste zjistila?“ zeptala jsem se se zdvyhnutým obočím.

Podíval jsem se na Crystal a měl skoro stejný dotaz, jak Ayame. ,,Takže? Je schopná?"

"no jak bych vám to řekla. bodná rána, asi 10x2cm široká, skrz naskrz, těsně vedle páteře. To znamená, že ten dotyčný, který ji zasáhl věděl moc dobře, co dělá, jelikož jí zasáhnul hlasivky, zpravila jsem jí je chirurgickým zákrokem, k tomu aby jsme je znovu obnovili budu potřebovat tajné jutsu a svou sestru. Dále tu je ale další zjištění, během operace nám neproudila skoro žáná krev. Stáhnuté cévky naznačují nějaký paralyzující jed, který nejspíše požila předtím, než zemřela. Můžu vám s klidem určit i kdy zemřela, každopádně všechny životní funkce jsou negativní. Nevykazuje se žádná známka života, ještě jsem jí neprohlížela kompletně rozbory krve, kůže nic....ale je mi líto. K životu jí zřejmě již neproberu. Sami jste si mohli všimnout, že není mezi námi." dívala jsem se na ně

,,Aha, tak to je nemilé." Podíval jsem se na ni a zhruba polovinu toho, co říkala jsem ani nějak nezachytil. ,,Každopádně, můžete zkusit ještě to tajné jutsu se svou sestrou?"

"Ano můžu, ale to jí maximálně srovná hlasivky, proč jste mi jí dávali na kontrolu, když jsou důkazy o smrti? Víte nechci zbytečně zkoušet jutsu, to zabírá převážně celou mou chakru."

,,Protože, jestli nenajdu Naruta, tak jedni budou tvrdit, že ji zabil on a druzí, že někdo jiný, ale kdyby mohla nějak, něco naznačit, tak by se stav uklidnil." Podíval jsem se na dveře, kde byla Reina. ,,Každopádně jestli je to jutsu nějak náročné a ohrožuje váš život, tak to nedělejte. A ještě takový malý dotaz. Myslíte, že by ji nějak probudil nával velké chakry do jejího těla? Chakra mocná asi jako bijuu?"

podívala jsem se na něj nejistě "řekl jste probudil? ....ona je mrtvá....jestli chcete můžu udělat další testy, ale pokud je mrtvá tak nemůžeme nic.....co vám pořád dává tu naději, že je živá?" těkala jsem na Seita a na Ayame

Sundala jsem si z krku řetízek s krystalem a chvíli jím houpala ve vzduchu.
„Tahle malá věcička.“ Pokrčila jsem rameny.
„Tak? Co si myslíte o té chakře?“ zeptala jsem se, než jsem si opět nandala řetízek a krystal schovala pod vrchní díl oblečení.

,,No, podle těch krystalů." Podíval jsem se směrem na Ayame. ,,Kdyby byla mrtvá rozpadly by se, ale jenom ztratily svou zář, nebo tak něco, takže vlastně, kdyby to tak bylo, tak by nějak ještě měla být při životě. Aspoň nějak tak mi to říkala Ayame s těmi krystaly. Klidně můžete zkusit ještě nějaké testy, možná že něco funguje."

dívala jsem se na ten krystal. "No pokud je to tak, je možné že krystali v sobě nesou citlivé senzory na její chakru, pokud ztratili svou záři a nepraskl znamená, že může být při vědomí, ale nereagovat, jak jsem se již zmínila, cévky byli stáhnuté, musela požít nějaký jed nebo jí musel ještě někdo paralizovat. V tom případě Vás požádám, pokud chcete pokračovat ve výzkumu, musíte její tělo převést do Sory, kde máme potřebné materiály, laboratoře a prostředí pro zjištění diagnozi."

,,Dobrá, ať je po vašem. Chcete ji převést hned?" Podíval jsem se na ni a čekal.

slyšela jsem hlasy, cizí poznávala jsem jen jeden ale matně, připadala jsem si strašně .......přemítala jsem co se mnou bude, jisté bylo že jsem v Otogakure nebyla....

"pokud to nedělá problém klidně. Pak je tedy třeba domluvit se na tom jak chcete podávat zprávy o situaci a nálezech a je třeba s ní zacházet tedy jako kdyby byla živá a musím vás požádat, jestli máte někoho, kdo je schopný dostat se do myšlenek člověka."

„Nevím, jestli je narušování soukromí a rušení vnitřní rovnováhy ,dostávání se do myšlenek člověka', ale jestli ano, pak je Shi jasná volba.“
„Co?!“ Tygřice zvedla hlavu. Při svém pochodování si ani neuvědomila, že se o ní mluví, dokud nezaznělo její jméno.
„Nevím, jestli by s ní Reina byla schopna komunikovat nazpátek, ale jestli jde o to, aby jí Shi mluvila do hlavy a trochu se jí tam prolezla, pak by to asi neměl být problém.“
„To si piš,“ jemně zavrčela do myšlenek nás tří a posadila se, čistíc si tlapku.

,,Dobrá. Takže, buď tady Shi, nebo bych poslal nějakého Yamanaku. A co se týče zpráv, nechám to na vás, jak mě budete informovat, ale pokud se nějak probere, tak to bych prosil o informaci hned." Otočil jsem se na Ayame. ,,Převezla by si ji prosím na drakovi?"

kývla jsem a šla se převléci
"Jděte napřed a varujte vesnici." řekla jsem směrem k mému týmu a šla Reinu připravit k převozu

„Jistě,“ kývla jsem na Seitovu žádost. Opřela jsem se znovu o zeď a čekala, až bude vše připravenp.

připravila jsem Reinu a vyšla z místnosti "můžete jít sejdeme se v Soře, kde vás přijmou v nemocnici." kývla jsem na Ayame a odešla se svým týmem na cestu (přesun sora)

,,Dobrá, děkuji." Teď musím informovat Oto. Odešel jsem pryč. (přesun)