„Hmm...?“ Vzhlédla jsem od papírování k holubovi za oknem. Pousmála jsem se, otevřela okno a vzala ho na ruku.
„Ahoj, zlatko? Tak copak mi neseš?“ Pohladila jsem ho po hebkém peří, než jsem převzala vzkaz.
Po přečtení se mi na dlani z lístků poskládal můj vlastní vzkaz. Opatrně jsem ho přivázala na holubovu nohu namísto předchozího.
„Leť k pánovi,“ zašeptala jsem a vyslala holuba oknem ven z mé kanceláře.
„A my jdeme.“ Vzala jsem si plášť a kývla na Shi a Tenshiho. Před kanceláří jsem pohladila Taiya po hlavě. „Hezky mi to tu hlídej.“
Venku jsme nasedli na vytvořeného draka a mířili do Konohy. (přesun)