Jeskyně za Kirigakure

Znovu jsem poděkovala když jsme byli venku z jeskyně. Myslím že to tu nikdo nehlídá jinak by tu už někdo byl. Řekla jsem s úsměvem a slezla mu ze zad. Stačí když obejdeme tenhle kopec znám tu vesničku naše vesnice je přímo támhle. Ukázal jsem prstem směr a pak se začala škrábat do kopce.

Nechtěl jsem ji pustit ze zad, ale tak nějak seskočila sama a začala lést do kopce. Ty si nedáš pokoj viď... Šel jsem za ní a čekal kam nás dovede..

Ovšem že ne. Muselo to vypadat směšně když jsem šla po dvou rukou jedné noze a tu druhou háhla za sebou. Nakonec jsem na kopec vylezla a ukázala Akiovi naši vesnici. Jsme tady řekla jsem a vydala se do vesnice. (přesun)

Šel jsem pomalu za ní... Bylo mi ji líto, když se musela takhle trápit, když jsme vylezli ten kopec aniž by chtěla vzal jsem si ji zase na záda, i když její protesty trochu boleli. (přesun)