Sídlo - Organizace Sedm šermířů z Mlžné

Prišiel som k panelu ktorý bol na kraji haly... boli tam dva otvori na ruky. Položil som do otvorov ruky a uvoľnil trocha chakry... moja spúšť po tréningu sa zase obnovila vďaka chakre. Aj diera po údere, diery po pilieroch a figuríny všetko tam bolo tak ako predtým. Ponaťahoval som sa a zazíval. Rozmýšľal som čo ďalej ale prvé čo mi napadlo bolo len tak odpočívať. Tak som sa pobral z haly na terasu kde som si ľahol a odpočíval na lehátku...

Shiryuu Nao

Vcelku jsem se nudila...vlastně jsem neměla a ani nevěděla, co dělat. Přemýšlela jsem, že půjdu trénovat k jezeru, ale nevěděla jsem ani pořádně co. Teď jsem seděla na schodech a přemlouvala se k tomu, abych zašla za senseiem, aby mě něco nového naučil. Problém byl v tom, že já o nic žádat neuměla a rozkazovat jsem mu nemohla. Tak fajn...nebudu tu sedět celý den. Povzdechla jsem si otráveně a vydala se ho hledat. Prošla jsem chodbou a nakoukla do tréninkové haly, kde už nebyl. Vydala jsem se tedy dál. Nakonec jsem ho našla odpočívat na terase. Odhodlaně jsem šla za ním a naklonila se nad jeho lehátko.
"Co kdyby jste mě radši něco naučil, místo toho, aby jste se tu válel?" Řekla jsem pevně a s mírným povzdechem jsem se zahleděla do oblohy.

Dobre sa mi odpočívalo a to ticho mi k tomu dopomáhalo. Zrazu to ticho narušila Nao, pootvoril som jedno oko a zopár krát som si ju pohľadom premeral. Hm... A vieš chodiť po vode? Si dosť silná nato že zvládneš ovládanie svojej chakry? povedal nie príliš nadšeným hlasom ale snažil sa to zakryť. A mám ešte jednu otázku... Prečo sa správaš tak ako sa správaš?! Je na to nejaký dôvod? Ale je chyba vo mne? opýtal sa a posadil sa a pozeral upriamene na Nao. Chcel je pohliadnuť do očí a dúfal že zahliadne ten dôvod.

Shiryuu Nao

"Umím chodit po vodě a nevidím důvod, proč bych neměla zvládnout svou vlastní chakru." Odpověděla jsem mu a přemýšlela, jestli se mám za takové podceňování urazit, ale nakonec jsem to nechala být a radši nic neříkala, obzvlášť, když já jsem byla ta, co po něm něco chtěla. Jeho další otázku jsme příliš nepochopila, tak jsem na něj chvíli jen tak zírala a přemýšlela, o co mu jde.
"Na co narážíte? Byla jsem vychována úplně jinak než většina lidí...zvykejte si." Odvětila jsem mu. Můj výraz byl takový nijaký, jako by se mě to vůbec netýkalo, ale pohledem jsem neuhnula. Co je mu vůbec do toho, jak se já chovám. Nemám důvod se chovat přátelsky...nepotřebuju přátele. Nepotřebuju nikoho... Nakonec jsem přece jen odvrátila svůj pohled, i když neúmyslně a tak jsem vlastně dala najevo jeho převahu. Zamračila jsem se. Nevím, co to semnou dnes bylo, ale zase mě něco divnýho pěkně nahlodávalo.
"Víte co...zapomeňte na to. Jdu trénovat sama." Otočila jsem se a bez jakéhokoliv dalšího pohledu z terasy odešla.

Keď začne ísť do tuhého utečú... povedal si sám pre seba. Nemal som moc dobrú náladu a toto mi to moc nevylepšilo. Prehrabal som si vlasy a nie príliš nadšene som sa rozbehol za Nao. Keď som ju dobiehal povedal Fajn budeš mať svoj tréning... Príd k jazeru a naučím ťa niečo nové povedal som bezfarebným hlasom. Snáď ju tréningom položím povedal som si v duchu a čakal na odpoveď.

Shiryuu Nao

Zaslechla jsem za sebou kroky, tak jsem se otočila a spatřila senseie, jak zamnou běží. Hmm? Proběhlo mi hlavou, ale zastavila jsem se a vyslechla, co mi chce říct. Jako odpověď jsem jen přikývla, otočila se a zamířila pryč. Nepotřebovala jsem si na trénink nic chystat. Kopí jsem měla u sebe stále, stejně jako základní ninja výbavu. Sice jsem už čekala, že budu trénovat sama, ale nevadilo mi to. Nečekala jsem na senseie a odešla k jezeru.
(přesun)

Ach prečo ja musím byť stále ten dobrý?! zase si hovoril sám pre seba. Zase a znova už som si pripadal ako blázon. Zakrútil som hlavou a namiesto k jazeru som sa vydal do kancelárie. Zobral som pár shurikenov naviac a nejaké zvitky. "Snáď tam bude Natsuki a trocha mi zlepší náladu"
A už pripravený vyraziť som odišiel smerom k jazeru. (Presun)

Shiryuu Nao

Přece jen jsem možná svůj stav trochu neodhadla, protože v posledním úseku jsem se spíš k sídlu dobelhala jen silou vůle a sedla si vyčerpaně na schody před vchodem. Pro dnešek jsem měla opravdu už dost. Dnešní trénink jsem opravdu přehnala...ale nemohla jsem si pomoct. Bylo to tak vždycky...nikdy jsem v tréninku nepřestala, pokud jsem opravdu nemusela nebo se mi to nepovedlo, takže jsem na podobné stavy byla zvyklá. Vstala jsem, opřela se o kopí a otevřela dveře, abych mohla vklouznout dovnitř. Dveře se zamnou zabouchly a první místo, kam jsem zamířila, byla koupelna. Horká sprcha bylo přesně to, co jsem zrovna potřebovala. Alespoň nějaká věc, na kterou jsem se těšila. Shodila jsem ze sebe oblečení a vlezla do sprchového kouta. Stékající horká voda mi krásně uvolňovala svaly na celém těle a já se nemohla donutit k tomu, abych ji zastavila. Nevím, jak dlouhou dobu jsem tam strávila, ale najednou se začala voda ochlazovat, tak jsem zamručela, sáhla po kohoutku a vylezla ze sprchy ven, kde jsem se osušila do ručníku a převlékla do domácího oblečení, které se dalo považovat za pyžamo...samozřejmě ve stylu ala Nao. Normální oblečení by u mě asi nikdo nenašel. Ze stavu, ve kterém se koupelna nacházela, jsem usuzovala, že jsem tu strávila dosti dlouhou dobu, když byla celá obalená v páře. Celkem uvolněná jsem vylezla ven a rovnou zamířila do postele.

Unavený a šťastný prišiel koneče do sídla. V kuchyni mu hneď padol pohľad na nový stôl a všetko bolo upratané tak ako to má byť. Unavený som volení pod sprchu, po dlhej sprche som si obliekol župan a vybral si z chladničky zopár plechoviek piva s v skrinke som si vybral niečo sladké pod zub. Sadol som si za stôl z pár zvitkami o histórií dedín. A takto vyzbrojený som sa pustili do pitia, jedenia a čítania. Táto kombinácie plus únava z celého dňa spôsobila že som asi po štvrtom pive zaspal nad rozčítanými zvitkami.

Shiryuu Nao

Celou noc jsem spala klidným, bezesným spánkem. Až ráno mě probudil nějaký hluk z venku. Neochotně jsem vstala z postele a došla k oknu, ze kterého nic kromě mlhy stejně nebylo vidět. Asi nějaká kočka...Napadlo mě a prohrábla jsem si vlasy. Cítila jsem se odpočatě a mé myšlenky se už opět stáčely k tréninku. Nepřipadalo v úvahu, abych dál odpočívala a tím ztrácela čas, ve kterém bych jinak mohla trénovat. Trochu jsem zazívala a protáhla se, až mi za krkem a v zádech zalupaly kosti. Chtěla jsem chmátnout po kopí a vylázt z pokoje, jenže v mém pokoji nebylo. Hmm, kam jsem ho včera dala...koupelna? Vyšla jsem ze svého pokoje a zamířila do koupelny. Musela jsem jít přes kuchyň, kde se na stole válel sensei, ale nevěnovala jsem mu žádnou pozornost...Jen jsem prošla kolem, jakoby vůbec neexistoval. V koupelně hned padl můj pohled na opřené kopí a já si oddechla, že jsem ho nenechala nikde venku. Když už jsem byla tady, tak jsem spáchala ranní hygienu a převlékla se do svého oblečení. Jakmile jsem byla hotová, popadla jsem kopí a už se v sídle nechtěla déle zdržovat. Při odchodu mi došlo, že bych se měla nejspíš nasnídat, ale nechtěla jsem ztrácet čas, tak jsem jen odběhla do kuchyně k malé skříňce a vytáhla z ní rýžové sušenky. Úplně jsem zapoměla, že nějaký sensei existuje a vydala se k jezeru trénovat sama. Cestou jsem stihla sníst všechny sušenky, takže mě přešel hlad a já mohla jít v klidu trénovat.
(přesun)

Zobudil som sa z otlačennou tvárou. Až tak že som mohol byť rád že písmenká z knihy som nemal teraz na tvári. Požmolil som si oči a mierne sa snažil prebudiť. Pozrel som sa na stôl kde bol zase bordel po mojej nočnej pamlske a pití. Lenivo som sa ponaťahoval a ešte lenivejšie vstal. Chytil sáčok na smeti a jedným prejdením rukou po stole zmietol ten bordel do sáčku a mal po starostiach. Znovu sa len lenivo ponaťahoval. Otvoril chladničku a zistil že tam toho moc nieje a tak si vzal len jeden koláč ktorý aj hneď zjedol a zistil že by bolo vhodné ísť niečo nakúpiť. Dotackal som sa do mojej pracovne kde som si vyhľadaj jeden spis chvíľu som si ho čítal a následne vybral druhý ktorý som len prebehol očami a nakoniec zatvoril dvierka na skrini. Prišiel som ku stolíku kde som vzal pero a kus papiera a napísal si čo mi treba kúpiť. Následne som vyrazil do mesta pokupovať čo treba. (Presun)

Vrátil som sa z veľkým nákupom a tašky položil na stôl a následne som začal dávať veci tam kde majú byť. Keď som všetko poukladal bolo zase čo jesť a tak som sa aspoň poriadne najedol keď som si to doniesol a kúpil ja sám. Zistil som že Nao už tu nieje a tak mi bolo jasné kam išla. Kúpeľňa bola ešte stále v pare, mal som pocit že som si pomýlil dvere ale nespomínal som si že by sa tu nachádzala aj sauna. Otvoril som okno a para po chvíli zmizla. Veľký účet za horúcu vodu na konci mesiaca bude zrejme celkom veľký. No len som si umyl zuby a vyrazil preč... (Presun)

Shiryuu Nao

Trvalo nějakou dobu, než jsem se sem dostala. Cestou jsem nikam nespěchala a šla vycházkovým tempem, takže jsem si dávala pěkně na čas. Původně jsem se ani nechtěla na noc vracet, ale nakonec mě nálada na noční toulky rychle přešla. Ani nevím proč, ale najednou jsem si vzpoměla na ten plášť, co musel pořád ležet na zemi pod lavičkou. nijak mě to netrápilo a bylo mi to vlasně úplně fuk...Můj plášť to nebyl. Vyšla jsem pár schodů, otevřela vchodové dveře a vklouzla dovnitř. Dveře jsem nezapoměla zavřít a hned na to jsme zamířila do kuchyně. Jak říkal ráno sensei...tentokrát tu dokonce i bylo něco k jídlu. Vytáhla jsem si vše potřebné a začala si připravovat nějakou lehkou večeři. Netrvalo to dlouho...Vařit jsem stejně neuměla, takže jsem to měla hotové rychle. Posadila jsem se k novému stolu a v klidu si večeři snědla. Talíř jsem nechala na stole a odešla jsem do koupelny. Ano..opravdu jsem prahla po horké sprše, alespoň něco pozitivního za celý hrozný den. Kopí jsem nechala v kuchyni, abych na něj zase náhodou nezapoměla. Svlékla jsem se, jakmile se zamnou zavřely dveře koupelny a co nejrychleji vklouzla pod sprchu. Má ruka visela na kohoutku a já se snažila najít tu správnou teplotu vody. Potom jsem tam už jen tak stála a užívala si ten pocit, když horká voda dopadala na mou kůži. Bylo to opravdu uvolňující a uklidňující. Musela jsem tam stát opravdu velice dlouho, protože ve dne vodu nikdo nepoužíval a přesto začala najednou téct studená. Vyčerpala jsem veškerou teplou v celém sídle, ale nijak mě to netrápilo. Nepředpokládala jsem, že se tu sensei ukáže a i kdyby...bylo mi uplně jedno, že na něj zbyde jen studená. Vylezla jsem ze sprchového koutu ven a podivila se nad tou párou všude kolem. Osušila jsem se ručníkem a obmotala si ho kolem těla. Paok jsem přistoupila k zamlženému zrcadlu a rukou po něm párkrát přejela. Ruku jsem sděala a nějakou chvíli zírala do svých očí, které se odrážely v zrcadle. Ani nevím, jak dlouho ta chvíle trvala, ale jakmile jsem si to uvědomila, sklopila jsem s povzdechem zrak a začala se věnovat čisštění zubů a česání vlasů. Poslední dobou jsem se cítila divně...Od té doby, co jsem byla nucena nějak komunikovat s ostatními a co mi byl přidělen sensei, jsem měla asi nějakou krizi osobnosti, nebo co...Vůbec jsem tomu nerozuměla. Snažila jsem se na to přestat myslet, rychle jsem s epřevlékla a vylezla z koupelny. Prošla jsem kuchyní, vzala kopí a pro dnešek jsem se už rozhodla jít spát. Zalezla jsem do svého pokoje a zavřela za sebou dveře. Pfffff...Tohle pro mě není... Povzdechla jsem si a se zavřenýma očima se opřela o dveře. Přemýšlela jsem nad tím stejným, co odpoledne...Nakonec jsem opřela o dveře kopí a já si zalezla do postele, kde jsem po chvilce ztracená v myšlenkách usnula.

Shiryuu Nao

Otevřela jsem oči do nového dne a připadala si ještě unavenější, než včera. Nejspíš to ale byla jen chvilková záležitost, protože jsem se v noci moc nevyspala. Zdáy se mi celkem divné sny a já se díky nim teď moc dobře necítila. Promnula jsem si oči a s hlasitým zívnutím se protáhla. Ještě pořád jsem ležela v posteli a svůj pohled upírala do prázdna na strop. Musela jsem v tu chvíli vypadat jako v transu, protože mé oči ani nemrkly a vlastně jsem v ten moment ani o ničem nepřemýšlela. Nakonec jsem jen zakroutila hlavou a vstala z postele. Vůbec jsem netušila, kolik je hodin. Budík na nočním stolku záhadně přestal ukazovat čas, ale podle počasí venku jsem usoudila, že bude nejspíš brzo ráno. Zírala jsem z okna a přitom si vzpoměla na včerejší události. Doufám, že alespoň dnes budu mít od všech klid...Potřebovala jsem si od všech těch lidí oddechnout. Už mi to lezlo na mozek, obzvlášť, když to byli lidé, se kterými jsem musela spolupracovat. Po nějaké chvíli jsem se odebrala z ložnice do koupelny, ve které jsem se tentokrát moc dlouho nezdržela. Pak už jsem jen zaběhla do kuchyně, vzala si něco k jídlu, popadla jsem z ložnice kopí a vyrazila ven.
(přesun)

Klon sa tu objavil a začal hľadať nejaké moje veci. Kedže niektoré boli aj špinavé musel ich vyprať a trocha to tu poupratoval. Následne dal sušiť moje oblečenie a čakal kým vyschne. Sedel v kuchyni za stolíkom... nejaké jedlo mal už zbalené teraz čakal iba na veci...

Shiryuu Nao

Cestou domů jsem se trochu loudala, takže mi to trvalo déle, než obvykle. Vyběhla jsem schodiště do prvního patra a vešla do svého pokoje, kde jsem si vzala čisté a hlavně suché šaty. Mé obvyklé oblečení, jehož větší část tvořilo jakési brnění bylo špinavé a promočené a nebylo zrovna příjemné mít ho po ránu na sobě. Obzvlášť, když omylem přespíte venku...Horká sprcha byla přesně to, co jsem potřebovala. Opustila jsem svoji ložnici, kopí nechala tam a zamířila přes kuchyň do koupelny, kde seděl Ataru. Kdybych mu věnovala pozornost, možná bych poznala, že je to klon, ale nijak jsem si ho nevšímala a prošla jsem přímo až do koupelny. Tam jsem ze sebe shodla mokré oblečení na zem a okamžitě vlezla do sprchy, kde jsem si pustila příjemně teplou - až horkou vodu, která krásně uvolňovala mé ztuhlé tělo, po té příšerně noci strávené venku na tvrdé a vlhké zemi.

A sakra... povedal si kol keď Nao vošla do kúpelne kde sa sušili Atarove veci. Prišiel k dverám a zaklopal na dvere... Ehm Nao môžeš mi podať moje veci?

Shiryuu Nao

Díky tekoucí horké vodě se začínala v koupelné objevovat celkem hsutá pára, přes kterou jsem dohlédla tak maximálně metr před sebe. Neměla jsem v úmyslu sáhnout po kohoutku a vodu zastavit...obzvlášť, když byla tak teplá a příjemná. Za dveřmi se cosi ozvalo. Nejspíš sensei, ale přes sprchu jsem ho neslyšela...už jen proto, že jsem ho neposlouchala a užívala si to uvolnění. Mohla jsem sice vodu zastavit a zeptat se, co chtěl, jenže to bych se musela hodně přemáhat, tak jsem to prostě nechala být. Pokud něco chtěl, musel si počkat. Nehodlala jsem sprchu opustit, dokud tekla příjemně teplá voda.

Ach to bude zase na dlho... povzdychol si a sadol si znova za stôl do kuchyne.

Shiryuu Nao

Trvalo minimálně další půl hodiny, než mě studená voda přinutila opustit sprchový kout. Přišlo to zčista jasna a nebylo to vůbec příjemné. Okamžitě jsem vodu zastavila a mírně se otřásla zimou. Brrrrr... Zanadávala jsem vduchu a sáhla po ručníku, abych se mohla vysušit. V koupelně bylo celkově dosti teplo a viditelnost byla dosti mizerná. Přistoupila jsem k zrcadlu a musela ho otřít, abych vůbec něco viděla...Opravdu jsem tu musela strávit celkem dlouhou dobu. Jen jsem si povzdechla, rozčesala si vlasy a hned na to se převlékla do tmavých, fialovomodrých šatů (viz obrázek). Své mokré oblečení jsem jen pověsila přes topení, aby uschlo a déle jsem se v koupelně nezdržovala a vylezla jsem ven. Jakmile jsem otevřela dveře, vyvalila se do kuchyně trocha páry. Já se teď cítila skvěle, protože ta sprcha byla opravdu báječná. Prošla jsem kolem stolu, kde seděl ataru a otevřela ledničku.
"Ehm...asi už není teplá voda." Řekla jsem bez zájmu jen tak informačně a vytáhla si nějaké jídlo, abych se mohla najíst.

Ja som tu len pre veci... Ataru sa sprchuje už inde. zasmial sa a z kúpelne vzal veci a začal baliť.

Shiryuu Nao

V mezičase jsem si připravila čaj a pak už jsem se s jídlem i pitím posadila ke stolu. Jinde? Takže mám celé sídlo jen pro sebe? Nemusel by se sem vracet už vůbec... Zašklebila jsem se, a teď mi došlo, že tu je jen jeho klon. Myšlenka, že tu není a nejspíš dlouho nebude mě mírně potěšila. Alespoň někde budu mít klid. Dál jsem to neřešila a pustila se do jídla. Sice jsem měla hlad, ale té čokolády ráno bylo na mě nejspíš hodně, protože mi začalo být divně, sotva jsem dojedla. Zkusila jsem to zapít čajem, ale moc se to nezlepšilo. Ach jo...nejsem zvyklá jíst sladké. Povzdechla jsem si a pořád jsem pomalu usrkávala čaje.

Klon pobalil všetko do jedného ruksaku. Následne si ho dal na chrbát. Tak tu nerob zle Nao.... povedal prísne klon a už ho nebolo....

Shiryuu Nao

Klon zmizel, takže byl v domě konečně klid a já tu zůstala sama. Trochu jsem se protáhla a dopila jsem čaj. Nebylo mi zrovna nejlíp a nejspíš to bylo z té čokolády...Neměla jsem ji jíst. Vstala jsem od stolu a zamířila do svého pokoje. Doufala jsem, že když si na chvíli odpočinu a poležím si v posteli, přejde to a bude mi zase dobře. Zalezla jsem si pod peřinu, zavřela oči a snažila se alespoň na chvíli usnout.